{"id":152,"date":"2017-07-05T09:50:05","date_gmt":"2017-07-05T09:50:05","guid":{"rendered":"http:\/\/www.zdenek-hula.cz\/?page_id=152"},"modified":"2017-07-05T13:34:09","modified_gmt":"2017-07-05T13:34:09","slug":"cas-v-me-prostorove-tvorbe","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.zdenek-hula.cz\/index.php\/texty\/cas-v-me-prostorove-tvorbe\/","title":{"rendered":"\u010cas v m\u00e9 prostorov\u00e9 tvorb\u011b."},"content":{"rendered":"

Text kter\u00fd byl sou\u010d\u00e1st\u00ed habilitace na V\u0160UP.<\/strong><\/p>\n

2002<\/strong><\/p>\n

 <\/strong><\/p>\n

V\u00fdtvarn\u00e9 d\u00edlo v \u010dase<\/em><\/strong><\/p>\n

U\u017e jsem v podstat\u011b \u0159ekl, \u017ee \u010das je tak\u00e9 to, o co mal\u00ed\u0159i, socha\u0159i a obecn\u011b um\u011blci hraj\u00ed s div\u00e1kem, konzumentem. Metody jsou r\u016fzn\u00e9, kde vlastn\u00ed kvalita, p\u0159\u00ednos a hloubka sd\u011blen\u00ed neb\u00fdvaj\u00ed v tomto z\u00e1pase nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed. \u00datok je veden pomoc\u00ed instituc\u00ed, osobnost\u00ed, hnut\u00ed, historick\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed. Jsou vyu\u017e\u00edvan\u00e9, ale i zneu\u017e\u00edvan\u00e9 nov\u00e9 technologie. Etika se pomalu vytr\u00e1c\u00ed, v podstat\u011b je dovoleno v\u0161e. \u010cas se t\u00edm ale nenat\u00e1hne, u div\u00e1k\u016f nastupuje otup\u011blost a dostavuje se citov\u00e1 plochost. Hledaj\u00ed se \u0159e\u0161en\u00ed. Auto\u0159i znovu zkoumaj\u00ed a p\u0159ehodnocuj\u00ed vztah mezi d\u00edlem a div\u00e1kem.<\/p>\n

Vladim\u00edr Kokolia vystavil ve Star\u00e9m kr\u00e1lovsk\u00e9m pal\u00e1ci na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b obraz, kter\u00fd se vyno\u0159oval ze tmy, v\u017edy byl na p\u00e1r vte\u0159in nasv\u00edcen. Jeho \u00favaha vych\u00e1z\u00ed z v\u00fdzkumu zab\u00fdvaj\u00edc\u00edho se vn\u00edm\u00e1n\u00edm v\u00fdtvarn\u00e9ho d\u00edla. J\u00e1 osobn\u011b jsem nebyl schopen obraz vn\u00edmat, nedok\u00e1zal jsem se soust\u0159edit. Uv\u011bdomil jsem si, \u017ee to s na\u0161\u00edm vn\u00edm\u00e1n\u00edm nen\u00ed tak jednoduch\u00e9, \u017ee \u010das asi nen\u00ed jen jeden a pouze line\u00e1rn\u00ed. Vstoupen\u00ed do jak\u00e9koli reality je mo\u017en\u00e9 pouze r\u016fzn\u011b uspo\u0159\u00e1dan\u00fdmi a strukturovan\u00fdmi \u010dasoprostory. P\u0159ibli\u017eujeme se k prezentovan\u00e9mu objektu, a to nejen v re\u00e1ln\u00e9m prostoru, ale i v prostoru sv\u00e9 pam\u011bti a sv\u00fdch emoc\u00ed. Ve v\u0161ech t\u011bchto \u010dasoprostorech se prezentuj\u00ed informace v r\u016fzn\u00fdch kontextech. Je asi souvislost mezi bezprost\u0159edn\u00edmi z\u00e1\u017eitky na jedn\u00e9 stran\u011b a sou\u0159adnicemi a \u010dasem na stran\u011b druh\u00e9. Ka\u017ed\u00e9mu inerci\u00e1ln\u00edmu syst\u00e9mu mus\u00ed b\u00fdt d\u00e1n vlastn\u00ed \u010das (A. Einstein 1). Pr\u00e1v\u011b souhrn t\u011bchto r\u016fzn\u00fdch, nestejn\u011b intenzivn\u00edch a \u010dasto protich\u016fdn\u00fdch podn\u011bt\u016f vytv\u00e1\u0159\u00ed platformu, na kter\u00e9 se rozv\u00edj\u00ed informace obsa\u017een\u00e1 v konkr\u00e9tn\u00edm d\u00edle.<\/p>\n

Z v\u00fdzkum\u016f, kter\u00e9 V. Kokolia citoval ve sv\u00e9m experimentu, vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee vn\u00edm\u00e1n\u00ed v\u00fdtvarn\u00e9ho d\u00edla, a zvl\u00e1\u0161t\u011b obrazu, je \u010dasov\u011b nen\u00e1ro\u010dn\u00e9. Jak jsem se ji\u017e zm\u00ednil, nen\u00ed to tak jednozna\u010dn\u00e9. Pot\u0159ebujeme kontext. Jednak ten, kter\u00fd vznik\u00e1 um\u00edst\u011bn\u00edm d\u00edla do prostoru a na\u0161eho pohybu v n\u011bm (to se \u010dasto d\u011bje jakoby mimochodem) a pak kontext, kter\u00fd vypl\u00fdv\u00e1 z na\u0161\u00ed zku\u0161enosti, orientace, 2 zasv\u011bcen\u00ed. Ten je \u010dasov\u011b n\u00e1ro\u010dn\u00fd, jeho budov\u00e1n\u00ed vlastn\u011b nikdy nep\u0159est\u00e1v\u00e1. Av\u0161ak neslou\u017e\u00ed jen ke konzumaci v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed, hod\u00ed se ke v\u0161emu. Proto\u017ee je tak univerz\u00e1ln\u00ed, nem\u016f\u017eeme j\u00edm zat\u011b\u017eovat \u010dasovou n\u00e1ro\u010dnost vn\u00edm\u00e1n\u00ed v\u00fdtvarn\u00e9ho d\u00edla. Vypad\u00e1 to tak, \u017ee vn\u00edm\u00e1n\u00ed, konzumace v\u00fdtvarn\u00fdch d\u011bl je skute\u010dn\u011b \u010dasov\u011b nen\u00e1ro\u010dn\u00e1, \u0161etrn\u00e1. Rub t\u00e9to p\u0159ednosti je jej\u00ed zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed, jsme neust\u00e1le atakov\u00e1ni v\u00fdtvarn\u00fdmi produkty v\u0161eho druhu, od reklamy na jedn\u00e9 stran\u011b a\u017e po jej\u00ed obdobu na opa\u010dn\u00e9m p\u00f3lu, grafity.<\/p>\n

Voln\u00e1 plastika m\u00e1 – jako ka\u017ed\u00e9 d\u00edlo – dv\u011b z\u00e1kladn\u00ed \u010dasoprostorov\u00e9 vrstvy, tvorbu a prezentaci. Podle v\u00fdznamu a zastoupen\u00ed t\u011bchto slo\u017eek se daj\u00ed tyto objekty rozd\u011blit do r\u016fzn\u00fdch skupin. Jsou plastiky, kde se fyzick\u00e1 existence neuskute\u010dnila v\u016fbec, tedy ty, kter\u00e9 bu\u010f v\u016fbec nevznikly , nejsou k nim skici ani studie a autor o nich s nik\u00fdm nemluvil, ani je nepopsal. Nebo ty, kter\u00e9 sice vznikly, ale byly zni\u010deny, ani\u017e by je n\u011bkdo vid\u011bl a nebyla o nich vyhotovena jak\u00e1koliv dokumentace nebo zpr\u00e1va. Pokud vylou\u010d\u00edme mimosmyslov\u00fd p\u0159enos my\u0161lenek, je \u010das t\u011bchto prac\u00ed z\u00e1visl\u00fd na \u017eivot\u011b autora. D\u00e1le jsou to ty, kter\u00e9 nikdy nevznikly, je k nim dokumentace, a to bu\u010f pojmov\u00e1, nebo obrazov\u00e1. P\u016fsoben\u00ed t\u011bchto plastik nebo projekt\u016f m\u016f\u017ee b\u00fdt velmi intenzivn\u00ed. Jejich p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed se m\u011bn\u00ed v z\u00e1vislosti na \u010dasov\u00fdch, prostorov\u00fdch a spole\u010densk\u00fdch situac\u00edch (utopie, m\u00fdty, vize). Dal\u0161\u00ed jsou plastiky a objekty vznikl\u00e9, ale po\u0161kozen\u00e9, nebo jsou \u00fapln\u011b zni\u010den\u00e9. Tyto objekty se op\u011bt d\u011bl\u00ed na ty, kter\u00e9 maj\u00ed o p\u016fvodn\u00ed podob\u011b dokumentaci a na ty, kter\u00e9 ji nemaj\u00ed. Publika\u010dn\u00ed potenci\u00e1l takov\u00fdchto d\u011bl je obrovsk\u00fd, skoro nevy\u010derpateln\u00fd. Posledn\u00ed skupinou jsou sochy, kter\u00e9 vznikly a v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b existuj\u00ed. Tato skupina je nesm\u00edrn\u011b r\u016fznorod\u00e1, prezentace a fungov\u00e1n\u00ed objektov\u00e9 tvorby v sou\u010dasnosti se neust\u00e1le rozr\u016fz\u0148uje. \u010cas se v ka\u017ed\u00e9 z mo\u017en\u00fdch prezentac\u00ed utv\u00e1\u0159\u00ed a rozv\u00edj\u00ed jinak. N\u011bkdy samotn\u00e9 byt\u00ed plastiky je druhotn\u00e9, mnohem d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed je interpretace a publikace. Sou\u010d\u00e1st\u00ed prezentace je hodnocen\u00ed a ohodnocen\u00ed. Hodnocen\u00ed je subjektivn\u00ed, ovliv\u0148uje ho kulturn\u00ed, ekonomick\u00e1 a politick\u00e1 situace, genera\u010dn\u00ed a etnick\u00e1 p\u0159\u00edslu\u0161nost i skupinov\u00e9 z\u00e1jmy hodnot\u00edc\u00edho subjektu. Nap\u0159\u00edklad um\u00edst\u011bn\u00ed do galerie, vystaven\u00ed v presti\u017en\u00ed galerii prop\u016fj\u010duje d\u00edl\u016fm hodnotu – a to nez\u00e1visle na tom, je-li v nich obsa\u017eena, nebo nen\u00ed. Dal\u0161\u00ed zp\u016fsob prezentace je p\u0159enesen\u00ed do jin\u00e9ho m\u00e9dia. Mohou to b\u00fdt r\u016fzn\u00e9 formy textu nebo vizu\u00e1ln\u00ed p\u0159epis. N\u011bkdy se obraz vzd\u00e1l\u00ed hmotn\u00e9 \u010d\u00e1sti d\u00edla a vytv\u00e1\u0159\u00ed si vlastn\u00ed existenci. Vr\u0161\u00ed se interpretace, d\u00edlo se p\u0159esouv\u00e1 do virtu\u00e1ln\u00ed reality. Jsme vta\u017eeni do hry informac\u00ed a pseudoinformac\u00ed. T\u011bmto manipulac\u00edm v\u00edce odol\u00e1vaj\u00ed objekty, kter\u00e9 jsou po del\u0161\u00ed \u010das anebo trvale um\u00edst\u011bn\u00e9 v krajin\u011b, m\u011bstsk\u00e9m exteri\u00e9ru, ve ve\u0159ejn\u00e9m prostoru. St\u00e1vaj\u00ed se sou\u010d\u00e1st\u00ed ka\u017edodennosti, vr\u016fstaj\u00ed do prost\u0159ed\u00ed. Prom\u011bny vn\u011bj\u0161\u00edho prostoru a kulturn\u00edho kontextu, i u t\u011bchto objekt\u016f, modeluj\u00ed 3 interpretace. Toto nov\u00e9 \u010dten\u00ed se v\u011bt\u0161inou podstatn\u011b nevzdaluje od p\u016fvodn\u00edho v\u00fdznamu. Velk\u00e1 \u010d\u00e1st t\u011bchto prac\u00ed jsou pam\u00e1tn\u00edky a pomn\u00edky, u nich je ur\u010dit\u00e1 stabilita v\u00fdkladu p\u0159edpokl\u00e1dan\u00e1. Je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee sochy, kter\u00e9 nebyly zam\u00fd\u0161len\u00e9 jako pam\u00e1tn\u00edky, se jimi \u010dasto st\u00e1vaj\u00ed. Stanou se pomn\u00edky dobov\u00e9ho vkusu, dobov\u00fdch tendenc\u00ed a ambic\u00ed.<\/p>\n

 <\/em><\/p>\n

\u010cas ve v\u00fdtvarn\u00e9m d\u00edle<\/em><\/strong><\/p>\n

\u010cas je velmi \u00fazce v\u00e1z\u00e1n na prostor, teorie relativity otev\u0159ela \u00favahy o r\u016fzn\u00fdch \u010dasoprostorech na p\u016fd\u011b exaktn\u00ed v\u011bdy. Kvantov\u00e1 fyzika p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, a experiment\u00e1ln\u011b se ov\u011b\u0159ilo, \u017ee jedna identick\u00e1 \u010d\u00e1stice m\u016f\u017ee b\u00fdt z\u00e1rove\u0148 na dvou m\u00edstech. Mn\u011b p\u0159ipad\u00e1, \u017ee takov\u00e9 vid\u011bn\u00ed sv\u011bta je pro um\u011bn\u00ed p\u0159irozen\u00e9, vych\u00e1z\u00ed z jeho podstaty. Pohybujeme se mezi mo\u017en\u00fdm a nemo\u017en\u00fdm, mezi uchopiteln\u00fdm a nepravdiv\u00fdm a neuchopiteln\u00fdm a pravdiv\u00fdm. Pochopen\u00ed slo\u017eitosti je asi pro v\u00fdklad sv\u011bta mnohem d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e jednoduch\u00e1 kauzalita. Ztr\u00e1ta p\u0159edstavy, \u017ee m\u00e1me moc nad \u00fapln\u00fdm vysv\u011btlen\u00edm jev\u016f, je ov\u0161em bolestn\u00e1 (M. Pet\u0159\u00ed\u010dek 2).<\/p>\n

Plynouc\u00ed \u010das vypad\u00e1 jako v\u0161emocn\u00fd, jako ten, kter\u00fd ur\u010duje n\u00e1\u0161 \u017eivot i na\u0161i smrt. Ale i toto vymezen\u00ed \u017eivota pracuje s r\u016fzn\u011b strukturovan\u00fdmi \u010dasy. Je jin\u00fd \u010das pom\u00edjiv\u00e9ho, ub\u00edhaj\u00edc\u00edho \u017eivota a jin\u00fd je \u010das nekone\u010dn\u00e9, v\u011b\u010dn\u00e9 smrti.<\/p>\n

Velk\u00e1 \u010d\u00e1st na\u0161ich p\u0159edstav a my\u0161lenek se jako by neodehr\u00e1vala v \u010dase. Chceme \u2013 li se s k\u00fdmkoli domluvit, mus\u00edme \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b \u010das vylou\u010dit. Ani \u0159e\u010d, jazyk, verb\u00e1ln\u00ed komunikace nen\u00ed \u010dasov\u011b kontinu\u00e1ln\u00ed. Jazyk, kter\u00fdm komunikujeme, se podob\u00e1 jak\u00e9si kol\u00e1\u017ei, vedle prastar\u00fdch pojm\u016f u\u017e\u00edv\u00e1me pojmy nov\u00e9 nebo p\u0159ejat\u00e9 z jin\u00fdch jazyk\u016f. K vyj\u00e1d\u0159en\u00ed \u201efaktick\u00e9 pravdy\u201c, empirick\u00e9mu popisu ud\u00e1losti je nutno vytvo\u0159it pojem, kter\u00fd m\u00e1 nevy\u010d\u00edsliteln\u00e9 mno\u017estv\u00ed determinac\u00ed, zat\u00edmco \u00fapln\u00fd pojem implikuje \u010dasoprostorov\u00e9 determinace, kter\u00e9 zase implikuj\u00ed dal\u0161\u00ed \u010dasoprostorov\u00e9 posloupnosti a d\u011bjinn\u00e9 ud\u00e1losti (U. Eco 3). Chceme-li jazyku rozum\u011bt, mus\u00edme vstupovat do r\u016fzn\u00fdch kontext\u016f, kter\u00e9 se nutn\u011b pohybuj\u00ed v r\u016fzn\u00fdch \u010dasoprostorech.<\/p>\n

Velk\u00e9 emo\u010dn\u00ed pro\u017eitky jako by \u010das zpomalovaly, n\u011bkdy se zd\u00e1, \u017ee ho \u00fapln\u011b eliminuj\u00ed, \u0159\u00edk\u00e1me: \u010das se zastavil. Jako by se nejvnit\u0159n\u011bj\u0161\u00ed a nejintenzivn\u011bj\u0161\u00ed pro\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed a vn\u00edm\u00e1n\u00ed ned\u011blo v \u010dase, anebo je tento \u010das uspo\u0159\u00e1d\u00e1n jinak, ne\u017e jak ho tradi\u010dn\u011b vn\u00edm\u00e1me a \u010dteme. Teprve pozd\u011bj\u0161\u00ed, znova vyvolan\u00fd tradi\u010dn\u00ed \u010das n\u00e1raz z pro\u017eit\u00ed na\u0159ed\u00ed. Nev\u00edm, jestli \u201epochopen\u00ed\u201c, vstoupen\u00ed do d\u00edla, proz\u0159en\u00ed (nev\u00edm, jak to p\u0159esn\u011b nazvat) se d\u011bje v \u010dase, mn\u011b to tak ale nep\u0159ipad\u00e1. Tato 4 prom\u011bna kvalit prob\u011bhne n\u00e1hle, bez \u010dasu, t\u00edm paradoxn\u011b i bez hmoty, a vyvol\u00e1 \u201emal\u00fd\u201c t\u0159esk.<\/p>\n

Protiklady den \u2013 noc, ml\u00e1d\u00ed \u2013 st\u00e1\u0159\u00ed, \u017eivot \u2013 smrt, \u010dern\u00e9 \u2013 b\u00edl\u00e9 jsou podobenstv\u00edm o \u010dase a do d\u011bl \u010das vkl\u00e1daj\u00ed. Podobn\u011b kolob\u011bh p\u0159\u00edrody a \u017eivota umo\u017e\u0148uje registrovat plynut\u00ed \u010dasu. Z\u00e1rove\u0148 jsou jednotliv\u00e9 \u010d\u00e1sti tohoto proudu uzav\u0159en\u00e9 a autonomn\u00ed. Takto izolovan\u011b vn\u00edm\u00e1me tyto cykly v d\u011btstv\u00ed, vzpom\u00ednky za\u010d\u00ednaj\u00ed najednou a zdaj\u00ed se vytr\u017een\u00e9 z \u010dasu, jako by bylo nekone\u010dn\u011b mnoho stejn\u00fdch zim, stejn\u00fdch letn\u00edch dn\u016f, kter\u00e9 byly odjak\u017eiva, kter\u00e9 vytvo\u0159ily ur\u010dit\u00fd k\u00e1non, k n\u011bmu\u017e se m\u016f\u017eeme vr\u00e1tit.<\/p>\n

Podobn\u011b se vrac\u00edme k praobrazu krajiny a stejnou vlastnost maj\u00ed um\u011bleck\u00e1 d\u00edla – vrac\u00edme se k nim z r\u016fzn\u00fdch stran, \u010das\u016f a prostor\u016f, a tak n\u00e1m z po\u010d\u00e1tku budou p\u0159ipadat jin\u00e1, ale po bli\u017e\u0161\u00edm ohled\u00e1n\u00ed zjist\u00edme, \u017ee jejich fundament\u00e1ln\u00ed podstata z\u016fst\u00e1v\u00e1 stejn\u00e1, nov\u00e1 je cesta k nim. Podobn\u011b jako variace v hudb\u011b – tak\u00e9 p\u0159i vn\u00edm\u00e1n\u00ed sochy se z\u00e1kladn\u00ed motiv opakuje v nov\u00fdch pohledech, div\u00e1k je veden k zpochybn\u011bn\u00ed prvotn\u00edho p\u0159e\u010dten\u00ed, dal\u0161\u00ed \u010dten\u00ed p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed nov\u00e9 n\u00e1hledy. N\u00e1vrat k p\u016fvodn\u00edmu \u010dten\u00ed je ji\u017e jin\u00fd – do hry vstupuje \u010das.<\/p>\n

Krychli, pravideln\u00fd \u010dty\u0159st\u011bn a kouli si um\u00edme p\u0159edstavit v dokonal\u00e9 form\u011b, ale vyrobit je absolutn\u011b dokonal\u00e9, nen\u00ed v podstat\u011b mo\u017en\u00e9. Prostorov\u00fd objekt typu mrak ud\u011blat um\u00edme, nejsme ale schopni si jej p\u0159edstavit. Sv\u011bt jako takov\u00fd je nepoznateln\u00fd, a abychom se vn\u011bm n\u011bjak orientovali, pokusili se ho pochopit, mus\u00edme indukovat teorii (A. Einsten 4), vytvo\u0159it podobenstv\u00ed. Nevytv\u00e1\u0159\u00edme obraz sv\u011bta, nen\u00ed to reflexe, je to nov\u00e1 realita, kter\u00e1 v konkr\u00e9tn\u00edm \u010dase a prostoru zp\u0159\u00edstup\u0148uje vhled – a t\u00edm v\u011bdom\u00e9 byt\u00ed v realit\u011b, ve sv\u011bt\u011b. V t\u00e9to souvislosti m\u011b zaujala \u00favaha Z. Palcra. Pozd\u011bji jsem pochopil, \u017ee jedin\u00fdm v\u00fdchodiskem je vr\u00e1tit se k tomu, co p\u016fvodn\u011b je socha\u0159stv\u00ed. Mysl\u00edm si dokonce, \u017ee socha, obraz nesou podstatn\u00e9 v\u00fdznamy samy o sob\u011b. \u017de tyto v\u00fdznamy jsou nenahraditeln\u00e9, nezastupiteln\u00e9 n\u011b\u010d\u00edm jin\u00fdm (5).<\/p>\n

Minul\u00e9 stolet\u00ed bylo pln\u00e9 modernistick\u00fdch manifest\u016f a vyhl\u00e1\u0161en\u00ed, kter\u00e1 zv\u011bstovala konec obrazu, sochy. Socha, obraz m\u016f\u017ee t\u011b\u017eko ztr\u00e1cet smysl, kdy\u017e m\u00e1 smysl ze sv\u00e9 podstaty, jinak je v podstat\u011b nesmysln\u00e1. Kon\u010d\u00ed jen dobov\u00fd, \u010dasov\u011b omezen\u00fd v\u00fdklad – a tedy i ten o konci.<\/p>\n

Ka\u017ed\u00fd akt tvo\u0159en\u00ed, pozitivn\u00ed nebo negativn\u00ed, je nevratn\u00fd. Pokud chci n\u011bco zahladit, mus\u00edm zm\u011bnit prostor a tak\u00e9 \u010das. Vezmu-li v\u011bc, rostlinu, hmotu z jej\u00edho \u0159\u00e1du, modelujeme jej\u00ed \u010d\u00e1st sv\u00fdm \u010dasem, – n\u00e1vrat do p\u016fvodn\u00edho stavu je v\u011bt\u0161inou v horizontu na\u0161eho \u017eivota nemo\u017en\u00fd. I po tis\u00edci letech je na kameni, kosti viditeln\u00fd a rozpoznateln\u00fd drobn\u00fd vryp vytvo\u0159en\u00fd \u010dlov\u011bkem. \u010c\u00edm je v\u011bt\u0161\u00ed \u010dasoprostorov\u00e1 vzd\u00e1lenost mezi hybatelem a manipulovan\u00fdm, t\u00edm i n\u00e1vrat do p\u016fvodn\u00edho \u0159\u00e1du je del\u0161\u00ed. R\u016fzn\u00e9 materi\u00e1ly maj\u00ed r\u016fznou \u201epam\u011b\u0165\u201c; z\u0159ejm\u011b existuje 5 souvislost mezi zp\u016fsobem vzniku, d\u00e9lkou vytv\u00e1\u0159en\u00ed materie a jej\u00ed pam\u011bt\u00ed. U nov\u00fdch hmot se n\u011bkdy ned\u00e1 rozli\u0161it, co je jejich p\u016fvodn\u00ed tvar a co je ji\u017e zm\u011bna.<\/p>\n

Z\u00e1znam pohybu nebo skute\u010dn\u00fd pohyb u\u017e ze sv\u00e9 podstaty \u010das obsahuj\u00ed.<\/p>\n

 <\/p>\n

Moje pr\u00e1ce<\/em><\/strong><\/p>\n

R\u016fzn\u00e9 pro\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed \u010dasu, p\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno, r\u016fzn\u011b se rozv\u00edjej\u00edc\u00ed individu\u00e1ln\u00ed \u010dasy na pozad\u00ed jasn\u011b vymezen\u00e9 ud\u00e1losti s p\u0159edur\u010den\u00fdm d\u011bjov\u00fdm rozvojem, se staly podn\u011btem k namalov\u00e1n\u00ed obrazu Posledn\u00ed ve\u010de\u0159e – 1970. Byl to jeden z obraz\u016f, kter\u00e9 jsem u\u017e pokl\u00e1dal za sv\u00e9 d\u00edlo, ne za studijn\u00ed \u0161koln\u00ed pr\u00e1ci. Podobn\u011b i na po\u010d\u00e1tku m\u00e9 pr\u00e1ce s re\u00e1ln\u00fdm prostorem m\u011bl v\u00fdznamnou roli \u010das, byl podstatnou sou\u010d\u00e1st\u00ed, podn\u011btem i n\u00e1m\u011btem m\u00e9 pr\u00e1ce.<\/p>\n

V roce 1980 vznikly dva objekty inspirovan\u00e9 vzpom\u00ednkou na otcovu d\u00edlnu, na m\u00edsto tajemn\u00e9 a zneklid\u0148uj\u00edc\u00ed. V ohromn\u00e9m zmatku se tu vr\u0161ily r\u016fzn\u00e9 p\u0159edm\u011bty. Po bli\u017e\u0161\u00edm ohled\u00e1n\u00ed v nich bylo mo\u017eno objevit ur\u010dit\u00fd \u0159\u00e1d, r\u016fzn\u00e9 z\u00e1konitosti. Otec byl sv\u00fdm zalo\u017een\u00edm systematik a tou\u017eil m\u00edt v\u0161e dokonale p\u0159ehledn\u00e9 a ut\u0159\u00edd\u011bn\u00e9. \u010casem ale v\u017edy p\u0159i\u0161el na to, \u017ee j\u00edm zvolen\u00fd \u0159\u00e1d nen\u00ed dokonal\u00fd, opustil ho a zvolil jin\u00fd. Rozpracovan\u00e9 syst\u00e9my se tu vr\u0161ily a vytv\u00e1\u0159ely nov\u00fd chaos. Proto\u017ee ka\u017ed\u00fd syst\u00e9m skl\u00e1d\u00e1 p\u0159edm\u011bty do ur\u010dit\u00fdch \u010dasov\u00fdch vzorc\u016f, vznikl nad t\u00edmto chaosem \u010dasov\u00fd rastr. Mimo to se tu potk\u00e1valy v\u011bci z r\u016fzn\u00fdch \u010dasov\u00fdch a kulturn\u00edch \u00farovn\u00ed. Vytv\u00e1\u0159ely podobenstv\u00ed – anekdoty, metafory, kter\u00e9 se daly \u010d\u00edst v r\u016fzn\u00fdch \u010dasech a r\u016fzn\u00fdch souvislostech. Skoro v\u0161e bylo pokryto prachem. Jen ta \u010d\u00e1st a ty p\u0159edm\u011bty, kter\u00e9 se v konkr\u00e9tn\u00edm \u010dase pod\u00edlely na provozu, byly z t\u00e9to sjednocuj\u00edc\u00ed \u0161ed\u011b vyjmuty, a t\u00edm zp\u0159\u00edtomn\u011bny. Byla to necht\u011bn\u00e1 \u201epostmodern\u00ed\u201c instalace. Na toto t\u00e9ma jsem vytvo\u0159il dva objekty Vzpom\u00ednka na otce 1 a 2.<\/p>\n

Vrstven\u00ed \u010dasu bylo tak\u00e9 jedn\u00edm z t\u00e9mat n\u011bkolika obraz\u016f a \u0159ady kreseb, na kter\u00fdch jsem pracoval v letech 1982 – 1986. Dv\u011b varianty Barevn\u00e9 sochy jsou p\u0159eveden\u00edm \u00favahy o prol\u00edn\u00e1n\u00ed r\u016fzn\u00fdch prostor\u016f a \u010das\u016f z kresby do prostoru. P\u016fvodn\u011b jsem v prostorov\u00e9m rastru (64 krychl\u00ed o velikosti 42 cm X 42 X 42cm) cht\u011bl um\u00edstit nabarven\u00e9 l\u00edskov\u00e9 proutky a pro\u0161krabovan\u00e1 a malovan\u00e1 zrcadla. Nakonec jsem se rozhodl nekumulovat tyto prost\u0159edky, a tak vznikly dv\u011b verze. Verzi se zrcadly Barevn\u00e1 socha 1 jsem vystavil na v\u00fdstav\u011b Barevn\u00e1 socha v GH. V zrcadlov\u00fdch ploch\u00e1ch, uspo\u0159\u00e1dan\u00fdch v p\u0159edem zvolen\u00e9m rastru a nastaven\u00fdch pod r\u016fzn\u00fdmi \u00fahly, se odr\u00e1\u017e\u00ed okoln\u00ed prost\u0159ed\u00ed i vlastn\u00ed konstrukce. Pro\u0161kr\u00e1bnut\u00edm zrcadl\u00edc\u00ed vrstvy se zrcadlo st\u00e1v\u00e1 pr\u016fhledn\u00fdm, a t\u00edm vtahuje realitu 6 do reflexe. Gestick\u00e1 malba na skle toto m\u00edch\u00e1n\u00ed prostor\u016f umoc\u0148uje. Sv\u011bt p\u0159ed zrcadlem, za n\u00edm a v n\u011bm m\u00e1 pocitov\u011b, ale i re\u00e1ln\u011b jin\u00fd \u010das. Nejasn\u00e1 a znesnadn\u011bn\u00e1 orientace v prostoru vyvol\u00e1v\u00e1 pocit r\u016fzn\u00fdch a r\u016fzn\u011b se chovaj\u00edc\u00edch \u010das\u016f. V t\u00e9to realizaci jsem v podstat\u011b mechanicky p\u0159evedl plo\u0161n\u00fd rastr do trojrozm\u011brn\u00e9ho prostoru. B\u011bhem dal\u0161\u00ed socha\u0159sk\u00e9 pr\u00e1ce jsem si vypracoval jak\u00fdsi slovn\u00edk technologi\u00ed a postup\u016f, kter\u00fd odpov\u00edd\u00e1 zm\u011bn\u011bn\u00fdm prostorov\u00fdm a hmotn\u00fdm v\u00fdchodisk\u016fm.<\/p>\n

V plastice Barevn\u00e1 socha 2 \/ jsem pou\u017eil o\u0159ezan\u00e9, nabarven\u00e9 l\u00edskov\u00e9 pruty. Hledal jsem prostorovou obdobu tu\u0161ov\u00e9 kresby veden\u00e9 volnou rukou; nejl\u00e9pe vyhovoval p\u0159\u00edrodn\u00ed materi\u00e1l, l\u00edskov\u00fd prut. Pozd\u011bji jsem si uv\u011bdomil, \u017ee prut, v\u011btev, kmen stromu, r\u00e1kos a t\u0159eba tr\u00e1va jsou vlastn\u011b \u010dasov\u00fdm z\u00e1znamem. Je to hmotn\u00fd koment\u00e1\u0159 \u010dasu, \u010dasoprostor, d\u00e1 se \u0159\u00edci i \u010dasohmota. Uchov\u00e1v\u00e1 v sob\u011b informaci o d\u011bji, pohybu uskute\u010dn\u011bn\u00e9m v ur\u010dit\u00e9m \u010dase. O podobnosti mezi tu\u0161ovou kresbou a o\u0159ezan\u00fdm, na\u010dern\u011bn\u00fdm l\u00edskov\u00fdm prutem jsem se ji\u017e zm\u00ednil. Petrifikovan\u00fd pohyb ruky a r\u016fst je skoro shodn\u00fd, jenom \u010das vzniku z\u00e1znamu d\u011bje je r\u016fzn\u00fd. Za\u010dal jsem v\u011bdom\u011b pou\u017e\u00edvat tyto r\u016fzn\u00e9 projevy byt\u00ed ve sv\u00e9 pr\u00e1ci. Kdy\u017e jsem pozd\u011bji p\u0159ibral k\u00e1men, \u010das se nat\u00e1hl do z\u00e1vratn\u00fdch d\u00e1lek a hlubin. Komentov\u00e1n\u00edm t\u011bchto d\u011bj\u016f a jejich stav\u011bn\u00edm do r\u016fzn\u00fdch konfrontac\u00ed a konfigurac\u00ed vytv\u00e1\u0159\u00edm \u010dasoprostorov\u00e9 metafory, indukce a podobenstv\u00ed. O\u0159ezan\u00e9 pruty, v\u011btve nebo kam\u00ednky jsem pou\u017eil v objektech Plamen 1986, Snop 1988, Oblaka a proudy 1992 a \u0161t\u00edpan\u00e9 kmeny v skulptur\u00e1ch \u010ctverec 1992, Kr\u00e1\u010dej\u00edc\u00ed \u010dtverec, Milenci 2 a lomen\u00fd k\u00e1men ve skulptu\u0159e N\u00e1hoda.<\/p>\n

Ji\u017e jsem se zm\u00ednil o \u201e\u010dasov\u00fdch\u201c kvalit\u00e1ch r\u016fzn\u00fdch materi\u00e1l\u016f. V podstat\u011b se \u017e\u00e1dn\u00e9mu materi\u00e1lu nevyh\u00fdb\u00e1m, pou\u017e\u00edv\u00e1m ty, kter\u00e9 jsou vhodn\u00e9 k realizaci m\u00e9 p\u0159edstavy, a jsem r\u00e1d, kdy\u017e ji dotv\u00e1\u0159ej\u00ed. Jen u n\u011bkter\u00fdch objekt\u016f jsem zcela tvarov\u011b p\u0159etvo\u0159il pou\u017eitou hmotu, v\u011bt\u0161inou nech\u00e1v\u00e1m \u010d\u00e1sti v p\u016fvodn\u00ed form\u011b nebo zachov\u00e1m konstruk\u010dn\u00ed \u0159\u00e1d zvolen\u00e9ho materi\u00e1lu, a t\u00edm i jeho \u010das. K takov\u00e9mu zpracov\u00e1n\u00ed se nejl\u00e9pe hod\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed materi\u00e1ly, a proto je tak\u00e9 nej\u010dast\u011bji pou\u017e\u00edv\u00e1m. K\u00e1men, a obzvl\u00e1\u0161t\u011b tvrd\u00fd kamen, prop\u016fj\u010duje pr\u00e1ci v\u011bt\u0161\u00ed sob\u011bsta\u010dnost, samostatnost. Jako mal\u00ed\u0159 v\u00edm, kolik p\u00e9\u010de a \u010dasu vy\u017eaduje obraz, p\u0159ev\u00e1\u017een\u00ed, instalov\u00e1n\u00ed, archivov\u00e1n\u00ed, a tak po\u0159\u00e1d dokola. Dob\u0159e um\u00edst\u011bn\u00e1 \u017eulov\u00e1 skulptura si za\u010dne \u017e\u00edt vlastn\u00edm \u017eivotem, vytvo\u0159\u00ed si sv\u016fj \u010dasoprostor, emancipuje se, a jej\u00ed n\u00e1roky na m\u016fj \u010das jsou minim\u00e1ln\u00ed. Te\u010f 1992, Pam\u00e1tn\u00edk cik\u00e1nsk\u00e9ho holocaustu 1995, Sf\u00e9ry 2000 \u2013 1, Co je naho\u0159e je i dole 1999.<\/p>\n

\u010casto pou\u017e\u00edv\u00e1m pasov\u00e1n\u00ed na \u201em\u011bkk\u00fd dotek\u201c. Zhotov\u00edm s\u00e1drov\u00fd odlitek pasovan\u00e9 strany, z n\u011bho odliji formu, tu p\u0159ikl\u00e1d\u00e1m k druh\u00e9 \u010d\u00e1sti plastiky a p\u0159isek\u00e1v\u00e1m a brous\u00edm ji tak dlouho, a\u017e \u00fapln\u011b pasuje. Mezi \u010d\u00e1stmi vznik\u00e1 propojen\u00ed, kter\u00e9 p\u016fsob\u00ed p\u0159irozen\u011b, jako kdy\u017e se rozlom\u00ed pe\u010de\u0165, zlom\u00ed h\u016flka, 7 pod\u00e1 ruka, kde \u010d\u00e1sti pasuj\u00ed k sob\u011b v plo\u0161e n-t\u00e9ho \u0159\u00e1du. Vznik\u00e1 symbol spojen\u00ed, prolnut\u00ed, prostoupen\u00ed.V mal\u00e9m, skoro neexistuj\u00edc\u00edm prostoru mohou b\u00fdt vt\u011bsn\u00e1ny metry, des\u00edtky metr\u016f, kilometry, ale tak\u00e9 roky, miliony let. \u0160kv\u00edra 1999, St\u00e9blo 1999, Mrak a bod \u2013 Rovnov\u00e1ha 2001<\/p>\n

Fragment, nedokon\u010den\u00ed, torzalita umo\u017e\u0148uj\u00ed div\u00e1kovi (ale tak\u00e9 autorovi) r\u016fzn\u00e9 interpretace. Fragment je \u010d\u00e1st\u00ed celku a projevuje se v ur\u010dit\u00e9m \u010dase, mus\u00ed tedy v n-t\u00e9m souboru \u010das\u016f existovat samotn\u00fd celek. Fragmentalizace se mus\u00ed vztahovat k celku, a t\u00edm paradoxn\u011b k absolutnu. Touha po dokonal\u00e9m tvaru vede k dom\u00fd\u0161len\u00ed celku odvozen\u00e9ho z existuj\u00edc\u00edch \u010d\u00e1st\u00ed. Udr\u017eet tuto my\u0161lenkovou konstrukci je nesnadn\u00e9 – v\u017edy po ur\u010dit\u00e9 dob\u011b miz\u00ed, rozpadne se. Rozpad urychluje st\u00e1le p\u0159\u00edtomn\u00fd re\u00e1ln\u00fd objekt, kter\u00fd m\u00e1 i jin\u00e9 vlastnosti ne\u017e ty, co ukazuj\u00ed k ide\u00e1lu. Pokud se znovu vyd\u00e1me za \u201eide\u00e1lem\u201c, je to ji\u017e jin\u00e1 cesta. Pramen 1994, Slep\u00fd\u0161 1995, \u010cern\u00e1 koule 1996.<\/p>\n

Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed m\u00e9 pr\u00e1ce jsou objekty, kter\u00e9 se v\u00e1\u017e\u00ed k \u010dasu p\u0159\u00edmo. V\u00e1\u017e\u00ed se k \u010dasu tradi\u010dn\u00edmu, m\u00edstn\u011b podm\u00edn\u011bn\u00e9mu. Je to \u010das, kter\u00fd m\u00e1me hluboko zafixovan\u00fd v na\u0161\u00ed psychice, kter\u00fd ale st\u00e1le siln\u011bji nalept\u00e1v\u00e1 a rozvrac\u00ed na\u0161e civilizace. Je to \u010das d\u016fv\u011brn\u011b zn\u00e1m\u00fd, jaksi mate\u0159sk\u00fd, ale \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm m\u00e9n\u011b pou\u017eiteln\u00fd pro pojmov\u00fd, virtu\u00e1ln\u00ed sv\u011bt. Tyto objekty zaznamen\u00e1vaj\u00ed, anebo komentuj\u00ed zd\u00e1nliv\u00fd pohyb slunce. Vymyslel jsem celou \u0159adu t\u011bchto instalac\u00ed. Realizoval jsem jich p\u011bt. T\u0159i z\u00e1znamn\u00edky slune\u010dn\u00edho svitu. Jsou to instalace ze skla, vody a d\u0159eva. Vodou napln\u011bn\u00e1 kulovit\u00e1 sklen\u011bn\u00e1 n\u00e1doba se st\u00e1v\u00e1 lupou, a ta, kdy\u017e ji um\u00edst\u00edm do spr\u00e1vn\u00e9 vzd\u00e1lenosti od d\u0159ev\u011bn\u00e9 plochy, vypaluje v \u010dase slune\u010dn\u00edho svitu do desky reverzn\u00ed stopu slune\u010dn\u00ed pouti po nebesk\u00e9 klenb\u011b. D\u0159evo nen\u00ed jednolit\u00e1 hmota, jeho r\u016fznou hustotu zp\u016fsobuj\u00ed klimatick\u00e9 podm\u00ednky, kter\u00e9 panovaly v \u010dase r\u016fstu stromu, z kter\u00e9ho pat\u0159i\u010dn\u00e9 d\u0159evo poch\u00e1z\u00ed. Hlavn\u00edm hybatelem klimatu je Slunce, a tak vyp\u00e1len\u00e1 stopa je setk\u00e1n\u00edm minul\u00e9ho \u010dasov\u00e9ho z\u00e1znamu slune\u010dn\u00ed aktivity se sou\u010dasn\u00fdm slune\u010dn\u00fdm svitem, je to \u010das konstrukce a dekonstrukce. Dal\u0161\u00ed skulptura vyu\u017e\u00edv\u00e1 p\u0159evr\u00e1cen\u00fd princip slune\u010dn\u00edch hodin. \u010cas nen\u00ed zobrazen kontinu\u00e1ln\u011b se pohybuj\u00edc\u00edm st\u00ednem, ale sv\u011bteln\u00fdm paprskem, kter\u00fd v danou, oto\u010den\u00edm Zem\u011b podm\u00edn\u011bnou chv\u00edli prostoup\u00ed \u0159ezem v \u017eulov\u00e9 desce. \u010cas je vn\u00edm\u00e1n jako kvalitativn\u00ed zm\u011bna. Realizace Od slunovratu k slunovratu komentuje v\u00fdznamn\u00e9 momenty ve st\u00e1le se opakuj\u00edc\u00ed pouti Zem\u011b kolem Slunce. Skl\u00e1d\u00e1 se ze dvou \u010d\u00e1st\u00ed. Prvn\u00ed, vodorovn\u00e1, orientovan\u00e1 severoji\u017en\u011b, je m\u00edrn\u011b zapu\u0161t\u011bn\u00e1 do zem\u011b. Druh\u00e1, vzty\u010den\u00e1 kolmo k prv\u00e9, je profr\u00e9zovan\u00e1 \u010dty\u0159mi \u0159ezy. Rovina prvn\u00edho proch\u00e1z\u00ed zemskou osou, \u0159ez je veden ze severn\u00ed strany do poloviny tlou\u0161\u0165ky sloupu. Z dal\u0161\u00edch t\u0159\u00ed \u0159ez\u016f jsou dva v prav\u00e9 poledne rovnob\u011b\u017en\u00e9 s ekliptikou v dob\u011b letn\u00edho a zimn\u00edho slunovratu. T\u0159et\u00ed \u0159ez je rovnob\u011b\u017en\u00fd s rovinou rovn\u00edku. Tak\u00e9 8 \u0159ezy t\u011bchto rovin proch\u00e1zej\u00ed do poloviny tlou\u0161\u0165ky sloupu, ale z druh\u00e9, ji\u017en\u00ed strany. Zde se tyto t\u0159i \u0159ezy protnou s \u0159ezem svisl\u00fdm a vznik\u00e1 mal\u00fd otvor. \u010cty\u0159ikr\u00e1t b\u011bhem roku m\u016f\u017ee v prav\u00e9 poledne t\u00edmto otvorem proj\u00edt slune\u010dn\u00ed paprsek \u017eulov\u00fdm masivem a dopadnout na vodorovnou \u010d\u00e1st plastiky v\u017edy na stejn\u00e9 m\u00edsto. Stejn\u011b jako Zem\u011b pohybuj\u00edc\u00ed se po st\u00e1le stejn\u00e9 dr\u00e1ze je \u010das zobrazovan\u00fd touto instalac\u00ed zacyklen\u00fd. Z\u00e1znamn\u00edk slune\u010dn\u00edho svitu 3 1998, Slune\u010dn\u00ed hodiny 1998, Od slunovratu k slunovratu 1998.<\/p>\n

Nakonec se chci zm\u00ednit je\u0161t\u011b o jednom projektu, kter\u00fd s dan\u00fdm t\u00e9matem \u00fazce souvis\u00ed. Jedn\u00e1 se o hudebn\u00ed a v\u00fdtvarnou performanci Hmota \u2013 T\u00f3n \u2013 Prostor, koncert pro orchestr a objekty. S hudebn\u00edm skladatelem Ji\u0159\u00edm Doubkem spolupracuji ji\u017e n\u011bkolik let, v\u017edy ho okouzlovalo, \u017ee moje plastiky zn\u011bj\u00ed a \u017ee t\u00f3n, kter\u00fd vyd\u00e1vaj\u00ed, souvis\u00ed s jejich konstrukc\u00ed. Dohodli jsme se na spolupr\u00e1ci. J\u00e1 jsem vytvo\u0159il sedm plastik a Ji\u0159\u00ed Doubek napsal, nastudoval a provedl dva koncerty v r\u00e1mci v\u00fdstavy v Nov\u00e9 s\u00edni. Plastiky sv\u00fdm zn\u011bn\u00edm komentuj\u00ed hudbu a naopak, hudebn\u00ed skladba komentuje konstruk\u010dn\u00ed a hmotn\u00e9 vlastnosti objekt\u016f. Po koncertu n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci d\u00e1le rozv\u00edjeli tuto hru, hr\u00e1li si a hr\u00e1li na objekty. Ticho 2000, Jablko 2000, Uvnit\u0159 a vn\u011b 1998, Milenci 2 2000, Zem\u011b 2000, St\u00e9blo 2000, Bod 2000.<\/p>\n

 <\/p>\n

Hled\u00e1n\u00ed smyslu<\/em><\/strong><\/p>\n

V sou\u010dasn\u00e9 civilizaci se \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edce prosazuje vizu\u00e1ln\u00ed prezentace, tedy vn\u00edm\u00e1n\u00ed pomoc\u00ed ikon, kter\u00e9 maj\u00ed pouze dva rozm\u011bry. T\u00edm se zu\u017euje pro\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed – fyzick\u00fd sv\u011bt se jev\u00ed, \u010diteln\u00fd, pochopiteln\u00fd, a t\u00edm i nezaj\u00edmav\u00fd. Plo\u0161n\u00e9 ikony maj\u00ed srozumiteln\u00e1 sd\u011blen\u00ed, obecn\u011b p\u0159ijateln\u00e1 dogmata i inscenovan\u00e9 absurdity a excesy, – jsou p\u0159edv\u00eddateln\u00e9, v podstat\u011b domluven\u00e9. Sd\u011blen\u00ed se pohybuje v plo\u0161e, \u010das se p\u0159est\u00e1v\u00e1 vr\u0161it, prol\u00ednat a vytv\u00e1\u0159et r\u016fzn\u00e9 prostory. \u010cas se st\u00e1v\u00e1 t\u00edm, co sp\u011bje kup\u0159edu a funguje jen v p\u0159\u00edtomnosti. Mus\u00edme vymazat p\u0159edchoz\u00ed d\u011bj, aby jeho m\u00edsto mohl zaujmout d\u011bj nov\u00fd. Ani budouc\u00ed d\u011bj se nesm\u00ed vyjevovat, sm\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed oslabuje pro\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed plo\u0161n\u00e9ho d\u011bje. Naproti tomu re\u00e1ln\u00fd sv\u011bt s r\u016fzn\u00fdmi \u010dasoprostory a r\u016fzn\u00fdmi v\u00fdklady je podoben slo\u017eit\u00e9 struktu\u0159e, kter\u00e1 se vr\u0161\u00ed a rozr\u016fst\u00e1 z r\u016fzn\u00fdch center , kde se neust\u00e1le zam\u011b\u0148uje echo a zdroj. Pro\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed tohoto prostoru nem\u00e1 ani po\u010d\u00e1tek, ani konec, budoucnost je stejn\u011b re\u00e1ln\u00e1 a p\u0159\u00edtomn\u00e1 jako minulost. M\u016f\u017eu prost\u0159elit sv\u00e9 v\u011bdom\u00ed r\u016fzn\u00fdm \u010dasem a prostorem. Je to vzru\u0161uj\u00edc\u00ed a elit\u00e1\u0159sk\u00e9. O to v\u00edc elit\u00e1\u0159sk\u00e9, \u017ee se m\u016f\u017ee z\u00fa\u010dastnit v podstat\u011b ka\u017ed\u00fd.<\/p>\n

Um\u011bn\u00ed nen\u00ed manu\u00e1l na \u017eivot, je v podstat\u011b na nic. M\u016f\u017ee jen otv\u00edrat prostory a ukazovat spojen\u00ed, kter\u00e1 jsme nevid\u011bli, neznali, a ta, kter\u00e1 n\u00e1m byla utajen\u00e1. Z t\u011bchto nov\u00fdch m\u00edst nahl\u00ed\u017e\u00edme na sv\u011bt, kter\u00fd je zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed, ko\u0161at\u011bj\u0161\u00ed a nepochopiteln\u011bj\u0161\u00ed. Umo\u017e\u0148uje pro\u017e\u00edvat hmotu, prostor a \u010das v jejich neuchopitelnosti. P\u0159esto po\u0159\u00e1d \u017eije p\u0159edstava, \u017ee lze dos\u00e1hnout naprost\u00e9 pr\u016fhlednosti sv\u011bta. Jestli\u017ee ov\u0161em dos\u00e1hneme pr\u016fhlednosti sv\u011bta, pak rozum ztr\u00e1c\u00ed svou funkci, p\u0159est\u00e1v\u00e1 fungovat. Postmoderna jako reakce na tyto krajnosti \u0159\u00edk\u00e1: Rozum k tomu, aby mohl n\u011bco produkovat, mus\u00ed nar\u00e1\u017eet na n\u011bco, \u010demu nerozum\u00ed (M. Pet\u0159\u00ed\u010dek 6). Sv\u011bt, b\u011b\u017enost, ka\u017edodennost nezobrazuji, j\u00e1 ji chci vytv\u00e1\u0159et a p\u0159edkl\u00e1dat. U\u017e nehled\u00e1m, u\u017e jenom nal\u00e9z\u00e1m.<\/p>\n

 <\/p>\n

Pro\u010d u\u010dit<\/em><\/strong><\/p>\n

Um\u011bn\u00edm se budu zab\u00fdvat jen kr\u00e1tce a okrajov\u011b. Jednak um\u011bn\u00ed nevyu\u010duji, ono to vlastn\u011b ani nejde, ale i definovat, co um\u011bn\u00ed je a co ne, je velmi nesnadn\u00e9. \u010c\u00edm se vlastn\u011b li\u0161\u00ed um\u011bleck\u00e9 d\u00edlo od b\u011b\u017en\u00e9 v\u00fdtvarn\u00e9 pr\u00e1ce, neust\u00e1le prostupuj\u00edc\u00ed na\u0161i ka\u017edodennost? Je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee to nejsou estetick\u00e9 kvality. Nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, jestli se s nimi pracuje pozitivn\u011b, anebo jsou v d\u00edle p\u0159\u00edtomny v podob\u011b pop\u0159en\u00ed. Nebude to ani mno\u017estv\u00ed informac\u00ed a dokonalost reflexe. V\u00fdklad d\u00edla, manipulace a publikace nejsou, a ani v dob\u011b informa\u010dn\u00ed civilizace nebudou t\u00edm prav\u00fdm, co z pr\u016fm\u011brn\u00e9ho d\u00edla d\u011bl\u00e1 um\u011bn\u00ed. Tak\u00e9 pouh\u00e1 novost a originalita nejsou t\u00edm krit\u00e9riem. Princip originality se z p\u016fvodn\u00edho motoru moderny stal setrva\u010dn\u00edkem a nakonec drti\u010dem – a bohu\u017eel p\u0159e\u0161el i do doby, kter\u00e1 si \u0159\u00edk\u00e1 postmodern\u00ed. P\u0159es v\u0161echno, co jsem \u0159ekl, obsahuje um\u011bleck\u00e9 d\u00edlo v\u011bt\u0161inu slo\u017eek, kter\u00e9 jsem zde zm\u00ednil. Takov\u00e9 d\u00edlo by ale nem\u011blo b\u00fdt vytvo\u0159eno m\u00edch\u00e1n\u00edm vhodn\u00fdch informac\u00ed a technologi\u00ed, ale z tohoto materi\u00e1lu stvo\u0159eno nen\u00ed vzru\u0161uj\u00edc\u00ed anom\u00e1li\u00ed, ale t\u00edm, co se st\u00e1v\u00e1 \u010d\u00e1st\u00ed reality.<\/p>\n

Pokud budu cht\u00edt vylo\u017eit um\u011bleck\u00e9 d\u00edlo nebo nau\u010dit n\u011bkoho um\u011bn\u00ed vytv\u00e1\u0159et, jsem v konc\u00edch. Mohu se sna\u017eit studenta vzd\u011blat, je ale problematick\u00e9, co to je vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, co je vzd\u011blanost a jak ji realizovat. Ur\u010dit\u011b je to schopnost komunikovat, a to nejen mezi r\u016fzn\u00fdmi subjekty, ale hlavn\u011b s\u00e1m se sebou. Je t\u0159eba zvl\u00e1dnout a pochopit syst\u00e9m komunikace a osvojit si zvolen\u00fd jazyk. D\u00e1le mus\u00edme naj\u00edt objekt tohoto p\u0159enosu, t\u00e9to komunikace, naj\u00edt informaci, p\u0159e\u010d\u00edst ji a zpracovat, a nakonec p\u0159epsat do zvolen\u00e9ho m\u00e9dia a prezentovat. V na\u0161em p\u0159\u00edpad\u011b pochopit, co vid\u00edm, mysl\u00edm – a d\u00e1t tomuto subjektivn\u00edmu pozn\u00e1n\u00ed tvar. Vytvo\u0159it objekt, pustit ho do sv\u011bta a doufat, \u017ee je schopen samostatn\u011b existovat, komunikovat. Vyu\u010duji hlavn\u011b a nejrad\u011bj kresbu, velmi dob\u0159e je na n\u00ed vid\u011bt, zda je student schopen samostatn\u011b prohl\u00ed\u017eet (prohl\u00e9dnout) skute\u010dnost, nebo vid\u00ed jen ji\u017e p\u0159edem zpracovan\u00e9 dogma. Jestli je schopen k poznan\u00e9mu, vc\u00edt\u011bn\u00e9mu naj\u00edt nebo vytvo\u0159it formu, kter\u00e1 v kresb\u011b vytvo\u0159\u00ed podobn\u00e9, indukovan\u00e9 vztahy jako v pozorovan\u00e9 skute\u010dnosti. Pokud se to povede a v pr\u00e1ci se objev\u00ed i n\u011bco nov\u00e9ho, mohu \u0159\u00edci, \u017ee se tento student vzd\u011blal. Mimoto -a nav\u00edc- m\u016f\u017ee pro\u017e\u00edt podobn\u00fd stav, jako byl asi ten, kter\u00fd pro\u017e\u00edval Adam, kdy\u017e d\u00e1val stvo\u0159en\u00edm jm\u00e9na, stav spolu\u00fa\u010dasti.<\/p>\n

 <\/p>\n

V t\u00e9to \u00favaze pou\u017e\u00edv\u00e1m r\u016fzn\u00e9 pojmy k ozna\u010den\u00ed prostorov\u00fdch objekt\u016f. Je velmi nesnadn\u00e9 domluvit se na p\u0159esn\u00e9m jazyce, na jasn\u00fdch pojmech, kdy\u017e r\u016fzn\u00e9 skupiny hl\u00e1saj\u00ed r\u016fzn\u00e9 pravdy. Nahl\u00e9dl jsem do etymologick\u00e9ho slovn\u00edku a pokusil jsem se tomu p\u0159ij\u00edt na kloub:<\/p>\n

Plastika z \u0159eck\u00e9ho plastikos, tvo\u0159\u00edc\u00ed z hl\u00edny k plasso – vytv\u00e1\u0159\u00edm, hn\u011btu z hl\u00edny.<\/p>\n

Skulptura z latinsk\u00e9ho sculptura od sculpere, \u0159ezat do n\u011b\u010deho, sculpo- vyr\u00fdt, vytesat, vydlabat.<\/p>\n

Socha, p\u016fvodn\u011b vidlice stromu slou\u017e\u00edc\u00ed jako r\u00e1dlo.<\/p>\n

Instalace, installare, vsazovat do k\u0159esla.<\/p>\n

Domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee nelze \u00fapln\u011b jednozna\u010dn\u011b p\u0159i\u0159adit pojmy k jednotliv\u00fdm prostorov\u00fdm d\u00edl\u016fm. Rozhodl jsem se \u0159\u00eddit citem a osobn\u00ed libost\u00ed.<\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

Kdy\u017e jsme s bratrem, s Josefem Volvovi\u010dem a p\u0159\u00e1teli na po\u010d\u00e1tku osmdes\u00e1t\u00fdch let zakl\u00e1dali Galerii H, byl pr\u00e1v\u011b \u010das to jedin\u00e9, \u010deho jsme m\u011bli v podstat\u011b dost. Informac\u00ed bylo m\u00e1lo a prostoru k vlastn\u00ed prezentaci je\u0161t\u011b m\u00e9n\u011b, ale hlavn\u011b – skoro nikdo o tento n\u00e1\u0161 \u010das neusiloval. Dnes je situace radik\u00e1ln\u011b jin\u00e1. Ohromn\u00e9 mno\u017estv\u00ed novin a \u010dasopis\u016f. Televize s velk\u00fdm mno\u017estv\u00edm vys\u00edlac\u00edch kan\u00e1l\u016f a prakticky nep\u0159etr\u017eit\u00fdm vys\u00edl\u00e1n\u00edm. V\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00e1 reklama, hodiny a hodiny \u017eiv\u00e9 i reprodukovan\u00e9 hudby, ohromn\u00e1 z\u00e1plav nov\u00fdch knih, internet – a samoz\u0159ejm\u011b spousta v\u00fdstav, hory nov\u00fdch i star\u00fdch d\u011bl, tis\u00edce um\u011blc\u016f. Ka\u017ed\u00fd tv\u016frce, ka\u017ed\u00e9 m\u00e9dium chce si vz\u00edt trochu – nebo i v\u00edce – na\u0161eho \u010dasu. Mimo nesporn\u00e9 hodnoty a zaj\u00edmav\u00e9 po\u010diny vznik\u00e1 i velik\u00e9 informa\u010dn\u00ed zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed a um\u011bleck\u00fd smog, kter\u00fd po\u017e\u00edr\u00e1 \u010das. Je to velik\u00fd z\u00e1pas, kdy se sna\u017e\u00edme dobrou a razantn\u00ed selekc\u00ed u\u0161et\u0159it sv\u016fj \u010das – a z\u00e1rove\u0148 r\u016fzn\u00fdmi zp\u016fsoby a prost\u0159edky zaujmout a z\u00edskat \u010das druh\u00fdch.<\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

SEZNAM UVEDEN\u00ddCH OBJEKT\u016e <\/em><\/strong><\/p>\n

1) Posledn\u00ed ve\u010de\u0159e \/ 160 X 140 cm \/ latex, olej, pl\u00e1tno \/ 1970 \/ <\/em><\/p>\n

2) Spektrum \/ 140 X 100 cm \/ pap\u00edr, tu\u017e, akryl, disperze \/ 1984 \/ <\/em><\/p>\n

3) Vzpom\u00ednka na otce 2 \/ 30 X 30 X 30 X cm \/ d\u0159evo, pl\u00e1tno, vata, um\u011bl\u00e1 hmota, nit\u011b, latex \/ 1980 \/ <\/em><\/p>\n

4) Barevn\u00e1 socha 1 \/168 X 168 X 168 cm \/ d\u0159evo, sklo, zrcadla, olejov\u00e9 barvy, prov\u00e1zek \/ 1985 \/ <\/em><\/p>\n

5) Barevn\u00e1 socha 2 \/ 168 X 168 X168 cm \/ d\u0159evo, celox, dr\u00e1tky \/ 1985-9 \/ <\/em><\/p>\n

6) Snop \/ 90 X 320 X 30 cm \/ d\u0159evo, celox, prov\u00e1zek \/ <\/em><\/p>\n

7) Oblaka a proudy \/ 50 X 500 X 500 cm \/ d\u0159evo \/ 1992 \/ <\/em><\/p>\n

8) \u010ctverec \u2013 Hru\u0161ka \/ 120 X 100 X 45 cm \/ d\u0159evo – hru\u0161ka \/ 1994 \/ <\/em><\/p>\n

9) Kr\u00e1\u010dej\u00edc\u00ed \u010dtverec \/ 167 X 160 X 165 cm \/ d\u0159evo \/ 1995 \/ <\/em><\/p>\n

10) N\u00e1hoda \/ 250 X 43 X 25 cm \/ k\u00e1men – \u017eula \/ 2000 \/ <\/em><\/p>\n

11) Pam\u00e1tn\u00edk cik\u00e1nsk\u00e9ho holocaustu \/ \u00fast\u0159edn\u00ed plastika 185 X 280 X 265 cm, – are\u00e1l 18 X 24 m \/ k\u00e1men – syenit \/ 1995 \/ <\/em><\/p>\n

12) Co je naho\u0159e je i dole \/ 290 X 199 X 175 cm \/ k\u00e1men – \u017eula \/ 1999 \/ <\/em><\/p>\n

13) Sf\u00e9ry \/ 345 X 1300 X 195 cm \/ k\u00e1men – \u017eula \/ 2000 \u2013 1 \/ <\/em><\/p>\n

14) Te\u010f \/ 150 X 90 X 60 cm \/ d\u0159evo, k\u00e1men, k\u016f\u017ee, kov, s\u00e1dra \/ 1992 <\/em><\/p>\n

15) \u0160kv\u00edra \/ 175 X 110 X 95 cm \/ k\u00e1men – \u017eula \/ 1999 \/ <\/em><\/p>\n

16) St\u00e9blo \/ 450 X 70 X 60 cm \/ k\u00e1men – \u017eula \/ 1999 \/ <\/em><\/p>\n

17) Mrak a bod \u2013 Rovnov\u00e1ha \/ 190 X 220 X 620 cm \/ k\u00e1men – \u017eula \/ 2001 \/ <\/em><\/p>\n

18) Pramen \/ 167 X 210 X 167 cm \/ k\u00e1men – \u017eula, d\u0159evo \u2013 dub, kov – \u017eelezo \/ 1994 \/ <\/em><\/p>\n

19) Slep\u00fd\u0161 \/ 80 X 120 X 100 cm \/ k\u00e1men \u2013 syenit \/ 1995 \/ <\/em><\/p>\n

20) \u010cern\u00e1 koule \/ 160 X 190 X 120 cm \/ d\u0159evo \u2013 vrba \/ 1996 \/ <\/em><\/p>\n

21) Z\u00e1znamn\u00edk slune\u010dn\u00edho svitu 3 \/ 60 X 95 X 35 cm \/ d\u0159evo, sklo, k\u016f\u017ee, voda \/ 1998\/ <\/em><\/p>\n

22) Slune\u010dn\u00ed hodiny \/ 210 X 140 X 250 cm \/ k\u00e1men – \u017eula \/ 1998 \/ <\/em><\/p>\n

23) Od slunovratu k slunovratu \/ 260 X 260 X 30 cm \/ k\u00e1men – \u017eula \/ 1998 \/ <\/em><\/p>\n

24) Ticho 2 \/ 120 X 110 X 70 cm \/ k\u00e1men – \u017eula, sklo, kov – olovo \/ 2000 \/ <\/em><\/p>\n

25) Jablko \/ 120 X 120 X 120 cm \/ kov – bronz \/ 2000 \/ <\/em><\/p>\n

26) Uvnit\u0159 a vn\u011b \/ k\u00e1men – syenit \/ 1998 \/ <\/em><\/p>\n

27) Zem\u011b a bod \/ 200 X 200 X 200 cm \/ d\u0159evo, kovov\u00e1 struna \/ 2000 \/ <\/em><\/p>\n

28) St\u00e9blo \/ 300 X 50 X 50 cm \/ d\u0159evo, kov, k\u00e1men \/ 2000 \/ <\/em><\/p>\n

29) Bod \/ 60 X 50 X 40 cm \/ k\u00e1men – \u017eula \/ 2000 \/ <\/em><\/p>\n

30) Milenci 2 \/ 70 X 70 X 300 cm \/ d\u0159evo – vrba, k\u00e1men \u2013 \u017eula, kov \/ 2000 \/ 13 <\/em><\/p>\n

 <\/em><\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/em>REPRODUKCE <\/em><\/strong><\/p>\n

1) Posledn\u00ed ve\u010de\u0159e <\/em><\/p>\n

2) Spektrum <\/em><\/p>\n

3) Vzpom\u00ednka na otce <\/em><\/p>\n

4) Barevn\u00e1 socha 1 <\/em><\/p>\n

5) Oblaka a proudy <\/em><\/p>\n

6) Kr\u00e1\u010dej\u00edc\u00ed \u010dtverec <\/em><\/p>\n

7) Pam\u00e1tn\u00edk cik\u00e1nsk\u00e9ho holocaustu <\/em><\/p>\n

8) Sf\u00e9ry <\/em><\/p>\n

9) St\u00e9blo <\/em><\/p>\n

10) Mrak a bod \u2013 Rovnov\u00e1ha <\/em><\/p>\n

11) Slep\u00fd\u0161 <\/em><\/p>\n

12) Slune\u010dn\u00ed hodiny <\/em><\/p>\n

13) Milenci 2<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Text kter\u00fd byl sou\u010d\u00e1st\u00ed habilitace na V\u0160UP. 2002   V\u00fdtvarn\u00e9 d\u00edlo v \u010dase U\u017e jsem v podstat\u011b \u0159ekl, \u017ee \u010das je tak\u00e9 to, o co mal\u00ed\u0159i, socha\u0159i a obecn\u011b um\u011blci hraj\u00ed s div\u00e1kem, konzumentem. Metody jsou r\u016fzn\u00e9, kde vlastn\u00ed kvalita, p\u0159\u00ednos a hloubka sd\u011blen\u00ed neb\u00fdvaj\u00ed v tomto z\u00e1pase nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed. \u00datok je veden pomoc\u00ed instituc\u00ed, osobnost\u00ed,…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":136,"parent":86,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"ngg_post_thumbnail":0,"footnotes":""},"class_list":["post-152","page","type-page","status-publish","has-post-thumbnail","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zdenek-hula.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/152","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zdenek-hula.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zdenek-hula.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zdenek-hula.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zdenek-hula.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=152"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.zdenek-hula.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/152\/revisions"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zdenek-hula.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/86"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zdenek-hula.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/136"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zdenek-hula.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=152"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}